Úvod
"Modeláři stavící plastikové modely jsou skupinou lidí okolím všeobecně podceňovanou. V populární kultuře jsou považováni v rozmezí mezi lehkými a vcelku neškodnými podivíny a hračičkami, až po těžké případy sociálního autismu, kteří žijí ve vlastním světě s "hračkami" jinak vcelku neschopni běžného kontaktu s okolím, a mimo modelařiny mající jistě ještě další deviace. Tento pohled přetrvává i poté, co se ukázalo, že ten chlapík v Rakousku s velkým sklepem (aféra Fritzl) nikdy modelář nebyl!
Většina z těch co takhle modeláře posuzuje, si nejspíš pamatuje svá vlastní upatlané dětské výtvory a frustrující vzpomínky jim přetrvávají dodnes.
MY všichni jsme si tím prošli také, ale na rozdíl od NICH jsme se nevzdali a vytrvali. JEJICH upatlané a olámané trosky brzy skončily v popelnici, aby mohly být v policích a vitrínách nahrazeny angličáky nebo čímkoliv podobným, hotovým. NAŠE první pokusy si velká část z nás doposud pečlivě schraňuje a někdy i hrdě vystavuje. MY ale víme, že špičková modelařina je druh UMĚNÍ a myslím, že by to došlo i JIM, kdyby měli možnost prohlédnout si třeba výtvory současných špičkových modelářů."
Tolik Jindřich „Jezevčík“ Štěrbáček v Modeláři 5/2014 ke článku o sběrateli a mecenáši modelářství Robertu Aquilerovi z Mexika.
lounská sekce
Byl to Jirka Pospíšil, resp. jeho výzva na internetovém fóru IPMS Nymburk v listopadu 2005 která způsobila, že se krátce poté v Lounech poprvé oficiálně sešlo několik plastikových modelářů, nejenom původně vyzvaných stavitelů bojové techniky.
Začátky činnosti kolem plastikového modelářství v Lounech, v té době specializovaného jen na letadla, lze však počítat už někdy od konce sedmdesátých let. Již tehdy se několik jednotlivců po vzájemné domluvě zúčastňovalo populární modelářské burzy v pražském Radiopaláci, ale i různých soutěží okresního formátu ve Slaném a Žatci. I tenkrát byla přihláška k soutěži podmiňována členstvím v nějaké organizaci. Tehdy to byl Svazarm, který zastřešoval velmi rozmanitou společnost různých klubů včetně „Základních organizací plastikových modelářů“. Zde jsme využili organizace Svazarmu Aeroklubu Raná a do soutěží se přihlašovali jako jeho „Lounská sekce plastikového modelářství“. Od tohoto pojmenování je tedy odvozena naše současná hlavička.
Nezůstalo ovšem jen při soutěžích v nejbližším okolí. Jarda Rankl několik let úspěšně vedl zájmový kroužek mladých plastikových modelářů při 1. ZŠ v Lounech a i v tom mu občas vydatně pomáhali ostatní „plastikoví“ kamarádi. Velmi populární a téměř povinná byla pak každoroční účast v jihočeské „Křivonosce“, na kterou dodnes rádi vzpomínáme.
S přibývajícím věkem nám však začaly přibývat dioptrie, tuhnout prsty rukou a nastupující nové technologie povrchových úprav modelů nám definitivně začaly dávat najevo, že tenhle vlak nám definitivně ujíždí ...
A do tohoto stavu vstoupil v úvodu zmíněný Jirka Pospíšil. Několik dní nato se sešli v lounské Daliborce první zájemci o spolupráci v této oblasti. Kromě stavitelů modelů vojenské techniky, také letečtí modeláři a zájemci o vojenskou historii. Vznikla tradice pravidelných setkání, při kterých se chlubíme svými přírůstky do sbírek, úspěchy i nezdary při stavbě modelu, či plánováním účasti na různých akcích a soutěžích. Protože i v době všelijakých virtuálních sociálních sítí, fejsbuků a pod., jak už bylo někde řečeno : „I muži mají své dny“, tak si prostě skupina stejným koníčkem postižených lidí potřebuje třeba i jen u piva prostě pokecat. Od té doby se scházíme zcela pravidelně jednou za občas u kulatého stolu nejprve ve zmíněné Daliborce, kterou jsme zaměnili za bar hotelu „U Radnice“. Tam totiž byl k dispozici opravdu kulatý stůl. Ten byl dosud kulatý jen symbolicky.
Kulatý stůl totiž nepřipouští možnost zaujímat nějakou čestnější židli, či odstrkovat někoho ke vzdálenému konci stolu. Tato naše společnost zatím neměla potřebu mít nějaké vedení, předsedy, pokladníky atd.
První společnou veřejnou akcí byla v roce 2006 prezentace našich výtvorů při „Dni otevřených dveří“ v elektrárně Počerady. Postupem času vykrystalizovalo i naše složení, je už zcela jasné kdo je aktivně modelařící, účastník soutěží a kdo třeba panzani. Protože nejsme členy IPMS.CZE při SMČR a tudíž by účast na některých modelářských akcích byla problematická, navázali jsme úzký kontakt s KPM Žatec, pod jehož hlavičkou je našim reprezentantům umožněno aktivní zapojení do mistrovských soutěží u nás i v zahraničí.
V budoucnu by jsme chtěli nejen pokračovat ve stávajícím způsobu práce, ale chtěli bychom se více prezentovat na veřejnosti, přitáhnout další zájemce o tuto oblast zájmové činnosti. Na tohle téma jsme navázali jednání s kluby plastikových modelářů v sousedních městech tj. Žatci, Slaném a Chomutově o vzájemné podpoře a pořádání soutěžních i výstavních akcí. Především mladší generaci bychom chtěli připomínat novodobou českou historii a osobnosti z našeho regionu, kteří se zúčastnili v poslední válce boje za naši svobodu a jejichž jména pomalu upadají v zapomnění.
Naše pravidelné schůzky se konají každý třetí čtvrtek v měsíci od 17oo v lounské restauraci Domov.
kpmlouny (@) seznam.cz 
Vysvětlivky některých výše uvedených pojmů :
IPMS International Plastic Modellers´ Society, založena v Británii roku 1963
Svazarm Svaz pro spolupráci s armádou, jednotná branná organizace (1951-1989)
SMČR Svaz modelářů České republiky, jeden z novodobých následníků onoho Svazarmu
Křivonoska jméno rekreačního kempu u Hluboké nad Vltavou, kde se po řadu let konaly mezinárodní společensko - kitařské akce organizované budějovickými letci Roklem a Martínkem.
Panzani „totiž nikdy nelepí“- jinak značka těstovin, ale nám to svého času tvrdila jedna televizní reklama